Back to All Events

DENISA BELZOVÁ A IGOR GRIMMICH / ZA STÍNEM


 

7. ledna 2013 od 18:00 - 17. února 2013 do 0:00 · Srdečně Vás zveme na výstavu obrazů dvou autorů, kterou spojuje téma syrových městských pohledů. Město je přirozenou krajinou člověka toužícího po svém přirozeném původním prostředí - přírodě. Zdánlivý kontrast krajiny - strom či větrná elektrárna. Větrná elektrárna v mlžné šedi je napájena paprskem světla a strom svítí neonem. Igor přechází z městské periferie a jejích stínů do lesuplných tajů...Denisa zůstává. Výstavu zahájí vernisáž v pondělí 7. ledna od 18 hodin; potrvá do 17. února 2013.

Denisa Belzová

 

  • absolventka a doktorandka Fakulty Výtvarných Umění v Brně



  •  

Ve své tvorbě se několik let věnuji tématu periferní a industriální krajiny. Vycházím z kořenů svého dětství, z atmosféry sídliště na kterém jsem vyrůstala v 80. letech. 

Průmyslová architektura je dnes bezesporu aktuální tematikou - vzhledem k masovému odstraňování průmyslových památek, aktivitám a diskuzím o jejich záchraně a způsobech recyklace. Industriální krajina je pro malíře prožitkem civilizačních stop a krajiny. Továrna nese ducha doby svého vzniku. Výstavba architektury odráží dobovou náladu, sčítá minulost i přítomnost. 

Přistupuji k městské krajině jako k metafyzické duchovní zkušenosti, vycházejíc z klasické romantické malby. Výjev se stává místem kontemplace, přičemž světlo je hlavní postavou obrazového sdělení. Betonové sloupy vychází z archetypální antické architektury. Továrna tyčící se nad městem je chrámem civilizace, geometrickým tělesem vznášejícím se v pozastaveném metafyzickém prostoru - jako tichá, téměř abstraktní hmota. Připomíná bývalý komunistický režim. Je zrůdná i krásná, je ničivá i působivě impozantní. Zdánlivě všední šedivost města se proměňuje v romantickou poezii. 
 

Igor Grimmich

 

  • absolvent Akademie výtvarých umění



  •  

Jen tak pomalu plynu. Občas se přede mnou vynoří něco, co jsem ještě neviděl. Naopak někdy se já vynořím tam, kde už jsem byl stokrát, ale jsem nějaký jiný. Někdy jsem naivní jindy zas velkorysý. Byl jsem i silný až zlobně groteskní a pak zase v chmuru až plačtivý. Nyní jsem trochu povšechnější a souhrnější. Do toho všeho jsem se vynořil v močále či lese, kde jsem předtím nic nehledal ani neviděl. Kdysi dávno jsem tam snad cosi měl, ale zapomněl jsem, co to bylo. Močál a les je barevný, šťavnatý, starý a cizí. Až se vynořím příště, budu zase trochu jiný. 

Earlier Event: November 19
MARCELA ŠTĚDROVÁ / LINORYTY
Later Event: February 17
MICHAL PUSTĚJOVSKÝ / CLOUDS AND PIXELS