Ztohoven: Mediální realita + SNGLR a spol: Uff game

11. listopadu 2009 od 19:00 · Týden před výročím 20 let od pádu železné opony promítneme dva filmy, které upozorňují nato, že koncem komunistického systému boj s totalitou nekončí. Právě naopak! Rudá totalita byla nahrazena mediální, diktátem konzumu a peněz, snahou omezit svobodu jedince centrálním dohledem... přijďte se podívat jak tato aktuální témata uchopila současná generace umělců.

Mediální realita

Dne 17. června 2007 se umělecká skupina Ztohoven napojila do vysílání České Televize. Do ranního pořadu Panorama na programu ČT2, vpravili montáž, která zobrazovala fiktivní atomový výbuch v malebné krajině Krkonoš.

Chtěli tím přispět do veřejné debaty o mediální manipulaci - celá akce byla nazvána "Mediální realita". Témat bylo nakonec otevřeno mnohem víc. Nehledě na pointu celého aktu, začali být umělci označováni za nebezpečné hackery nebo digitální piráty. Debata o (ne)závislosti médií se změnila na obžalobu pro šíření poplašné zprávy. Není divu. Píchli do vosího hnízda, dotkli se slabého místa systému a odkryli víc problémů než měli v úmyslu. Nyní je za to sedm členů, dosud anonymní skupiny, vláčeno soudními síněmi. Dostali pokutu od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a na druhou stranu jsou oceněni Národní Galerií, cenou NG333 pro mladé umělce. Celá věc se tak táhne již více než rok a stalo se z ní něco, co si nikdo z členů nepředstavoval.

Skupina Ztohoven na sebe poprvé upozornila už v roce 2003. V pražském metru tehdy překryla osm set reklamních vitrín velkými otazníky. Akcí nazvanou Znásilněný podvědomí chtěla upozornit na neblahý vliv reklamy na člověka.

Ve stejném roce překryli polovinu velkého neonového srdce, které výtvarník Jiří David umístil na Pražském hradě, a tak z něj vytvořila otazník.

Mediální realita, Ztohoven, 2007, 45 min

Více na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ztohoven nebo facebook.com

Uff Game

UFF je dialogem mezi městem a jeho obyvateli. Jsem pasivní nebo aktivní "uživatel" města? Mám možnost upravovat pravidla hry ve městě? Chtěli jsme drobnými, až naivními intervencemi ukázat, že město patří nám! Poznání systému a interakce s ním jako naplnění vlastní úlohy ve společnosti.

Jako způsob sebevyjádření jsme nezvolili radikální boj proti molochu, ale hru s ním a s vámi. UFF je jistou formou geocachingu. Narozdíl od něj se ale snaží o dvojsmyslnou intervenci ve veřejném prostoru. Hra jakožto proces poznávání, učení se a kreativní přístup k řešení problémů a otázek je pro nás protiklad k tupé konzumaci a lenosti!

Téma Big Brother, jakkoli zprofanované se může zdát, je v dnešní době aktuálnější než kdy předtím a především není omezeno na totalitní státy. V České Republice, kde se po roce 1989 začala poněkud zvráceným způsobem naplňovat touha po demokracii, vzniklo mnoho legislativních mezer. Nyní patříme k zemím, kde se systematicky porušuje právo na ochranu soukromí a to často zcela legálně.

Utéct zraku Velkého bratra se již jeví jako naivní utopie, a tak raději děláme, že bezpečnostní kamery nevnímáme a nevadí nám. Ten kdo začne debatu o odposlechách se nám pak často jeví jako fanatik a z diskuze raději vybruslí hláškou „to že jsme paranodiní ještě neznamená, že nás nesledují.“

Kromě CCTV (bezpečnostních kamer) je ale způsobů jak naše životy kontrolovat mnohem více. Díky naší závislosti na mobilním telefonu jsou naše lokační údaje zaznamenávány a kdykoli zpětně vyhledatelné. To nařizuje kontroverzní směrnice Dataretention(viz níže). Disková pole plná dat o našich odeslaných sms nebo mailech jsou hrazena z našich peněz, tak bychom měli mít minimálně na vědomí, co vše se na nich nachází.

Mobilní telefon je pro nás nástrojem pro okamžitou komunikaci. Nemusíme se předem domlouvat na schůzce, jelikož ji svoláme pár minut před jejím začátkem a to nám dává pocit volnosti. Tato „svoboda“ je však přesně tím, co posiluje chapadla systému. Přez svoje multimediální telefony se kdykoli připojíme k internetu a napíšeme mail kamarádovi, čímž zasebou zanecháváme další digitální stopu. Sami dobrovolně poskytujeme své soukromí ke zkoumání „těm nahoře“ a je nám jedno „kdo hlídá hlídače“.

Zpracování dat je v dnešní době tak rychlé a precizní, že není potřeba ani odposlechů, aby se dalo z načrtnutých schémat a trajektorií zjisti kdo jsme a co děláme. Díky Opencard, biometrickým dokladům a jiným "vymoženostem" se oprátka stále utahuje.

Uff Game, SNGLR a spol, 2009

Více na: www.uff-game.net